- Komenský

- Historie perzekucí

-

KAPITOLA XCVII.

Reformací Bydžovská

1. Co jsme až posavad vypravovali, mírnější se zdáti můž, nežli co dále připomínati budeme, jmenovitě kde Don Huerda komisařem byl a jiní někteří španělského ducha lidé.

   Na příklad v Bydžově, městě ležícím tři míle. od Hradce a deset mil od Prahy.

   Tu dostav se s svým lidem ten tyran a na rathauz měšťany svolav, mnohými slovy náboženství katolické schvaloval. Když pak odpovědi na to žádal a tu jmenem obce jeden, kteréhož se dožádali, jmenem Jan Koláčník, činil: že to není v moci lidské, aby člověk, čemu se po všecken čas života učil, v jedné hodině odučiti se mohl, aniž náleží, aby co kdo za Boží pravdu přijal, to prvé než by se čemu lepšímu vyučil, opustiti měl, tu Huerda jako smyslem pominutý a na počestnost zapomnělý, z místa, na němž seděl, vyskočil, holí, již v ruce držel, ukrutně nebohého zbil a prchlivosti ještě neukojiv, biřice zavolati a člověka dobrého z města vyvésti (což u nás veliké potupy znamením jest), ani se doma zastaviti nedopustiv, rozkázal. Tím příkladem jiní přestrašeni byvše a tak rozlíceného medvěda vzteklosti se bojíce, k vůli jeho se sklonili a v jistém času náboženství tomu se vynaučiti slíbili.

2. Ale když z těch někteří dobré svědomí chtíce zachovati, ode všeho utéci myslili a manželky s věcmi svými (k nimž se i některé pobožné vdovy připojily) před sebou vysílali, vyzrazeno to bylo. Protož za nimi vojáci posláni, kteříž co s sebou měly, to jim pobravše, je zpátkem přivedli, do vězení dali a dříve nevypustili, než až i s manžely svými katoličkami zůstaly.

zpět na obsah Další: Reformací Žatecká