O zemi Tesymur, kapitule XXXVItá.

Tesymur jest vlast vzdáli od Bastie za sedm dní cesty, i v nížto lidi svój zvlášční jazyk mají, modlosluhy jsú, s modlami sě obchodí a radie a od modl odpovědi berú ďábelském zjednáním. Činie chytrost ďábelskú, že sě povětřie zatmí neb zamračí. Smědí jsú lidé, to jest ne ovšem črní, neb vlast ta jistá ani jest horká ani studená. Maso a rýžě jedie, a všakž jsú velmi churaví, to jest že nejsú tlustí na životě. Měst v téj vlasti mnoho jest a hradů a městeček mnoho, krále mají, jenž žádnému daní nedávajě; žádného sě nebojí, neb majíce puščin mnoho okolo sebe, tvrdnější jsú a se všech stran k nim jest velmi těžký a nesnadný příchod. V téj vlasti některací pústeníci jsú, jenž v svých klášteřiech neb v celách modlám slúžie. Od jedenie a od pitie veliké utrpenie mají, ke cti bohóm velmi sě varují, aby bohuóv svých nerozhněvali, kterémž slúžie, jich přikázanie šeredné přestupujíc. A těm pústeníkom j lidé té jisté [vlasti] velikú poctivost ukazují.

zpět na obsah Další: O zemi Bochayn, kapitule XXXVIItá.