- Polo | - Milion | - |
Jsú Tateřie v odění udatni velmi a v bojích zvícezují; nejsúť lidé rozkochaní, ale pracovití velmi, když pro které bojovánie nebo pro které potřeby zástupuóv hodno jest, s k utrpení kterakýchkolvěk nesnadností jsú hotovejšie a silnějšie než jiné lidé. Oni přes celý měsiec, když třeba jest, nic jiného nejedie než mléko od dobytka a maso toho zvěře, což uloví. Také koně jejich jiným nejsú živi, než tú trávú sprostnú a na téj dosti mají, což tu na pastvách najdú, aniž hodno jest v téjž příhodě, by jim jinéj pícě dobývali. Taterové někdy celú noc v odění na koniech sedie, a koni, ktež tak trávu najdú, tu pojedie. Lidé velmi harovití jsú a pracovití a na skrovné stravě dosti mají. A velmi dobře umějí města neb tvrze stéci; když mají pro kterej boj na dalekú cestu jíti, nic s sebú z svých věcí nevezmú, kromě oděnie, než jedno malý stánek, pod nímžto postojie, když déšč jde. Také každý s sebú nese dvě flašce koženie, v nichžto mléko s sebú nesú pro pitie, a jeden hrnek masa malý vařiti. A také udá-li se jim kdy, že by měli daleko na pospěch jeti, za deset dní ao krmě vařené neokusie, tak že by pro vařenie cesta jejich měla meškána býti. Mají také tvaroh s sebú, ten vložiece v hrnec neb v jiné nádobie, nalijí na to vody a tak dlúho některakým dřevem míšie, až sě i rozpustí, a to potom, když sě jim vzchůce píti vypijí. Také často, když sě jim vína nedostane nebo ss vody, púščejí svém vlastním koňóm krev a tu pijí.