O vlasti Tebeth, kapitacle XXXVtá.

Přejdúc těch pět dní cesty, přijde do jednéj vlasti, jménem (Tebeth, kteréjžto veliký kám bojuje, dobyl a zkazil. Jest tu mnoho měst zbořených a hraduóv. Vztáhla sě jest ta země dli za dvacet dní cesty. A protože jest tak opuščena, musějí, ktož tudy jdú, ztravu s sebú nésti, což by mohlo za dvacet dní stačiti. A proto také, že v téj zemi lidí nenie, zvěři jest veliká věc, i jest velmi nebezpečno tudy jíti a najviec v noci. Avšakž mají kupci a pocestní lidé takéto kunšt na to: v téj zemi jest velmi veliké a tlusté třtie, z nichž jedno jest dli dobře na patnáste kročejí, tlúšč ledva třmi piedmi osiehne okolo, a mezi dvěmá sukoma postranníma tří piedí vzdéli. Tehdy, když v noci chtie lidé pocestní odpočinúti, z toho třtie syrového nakladú veliké hromady, a proto, aby jim celú noc hořelo. A když sě již to jisté třtie rozhřěje krútí sě sěm i tam a ščiepá sě a pukajě sě a velmi třeščí, takže ten třesk toho pukánie za mnoho mil slyšěti. A když zvěř ten hrozný zvuk uslyší, velikém strachem a hrózí preč běží tak daleko, až právě toho prasku viece neuslyší. A tak v noci ti pocestní a kupci jsú bezpečni před zvieřaty. Kdyby toho kunštu neměli, žádný by v noci ujíti nemohl pro velikej množstvie zvěře. Ano lidé, když najprvé ten prask a třesk hrozný uslyšie, zžasnú sě a koni neb jiný dobytek, doněvadž nepřivyknú tomu prasku, uslyšiece prvé, zdvihnú sě na běh. A tiem obyčejem mnozí kupci neopatrní mnoho dobytka roztratie. A proto prvé, než ten oheň zapálé, ktož koně mají, musějí je dobře v púta spieti a přivázati velmi snažně, neb často jest, že ktož toho nenie velmi pilen, i s púty utiekají, když ten prask uslyšie, protož musějí přivázati.

zpět na obsah Další: O jinéj krajině téj vlasti a o jich obyčeji.