|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Urozený pane, pane, mý nejmilejší dítě! Na Pánu Bohu Ti to všeckno vinšuji, co by Ti zde časně i potom na věky věčně prospěšné a užitečné bylo. Tuto cedulku na spěch píši, nebo jsem teprva nyní zvěděla, že pošta odsud taky ve středu jde [tam], kde jsi Ty. Já jsem, chvála Pánu Bohu, se všemi mejmi domácími zdráva, Evička1i páni synové oba,2 než Karlíček3 stůně od neděle na neštovice, starší děti jsou již zdravější, totiž mladí Kapounci4; dejž Pán Bůh, aby[s] Ty taky zdráv byl a všeckno aby se Ti podle vůle boží, mýho vinše a Tvýho Tobě dálo! Mý nejmilejší dítě! Tvý psaní [z] 30. Septembris jsem teprva tuto neděli dostala, v němž mi o svým odjezdu z Paříže oznamuješ,5 i taky jsem druhé psaní nezapečetěné, též 3.Novembris, datirované, 19. Octobris od J. M. pana hraběte dostala. Dosti mi to odpornoa přijde,b že mý psaní dříve má jinších mnoho než já, který mi píšeš, viděti. Co matka synu a syn matce píše ne vždycky se to trefí jinším viděti a čísti. Těch psaní, co jsi mi psal, že posíláš komu, nic jsem neviděla, nebo to vše J. M. panu hraběti do rukou přišlo. Již mi se tak s druhýmc Tvým psaním stalo. Mý přenejmilejší dítě! Velice mi to těžced na mysli leží J. M. pana hraběte oumysl o tu Hišpanii.6 Tak se praví, že by J. M. K.7ráčil míti tam jeti a král španihelskej že ho za svýho syna chce přijíti,8 ten by tam zůstal, a já Tebe, mý přenejmilejší dítě, abych měla tam vystrčiti jako na masný krámy, majíc tu čerstvej příklad před očima, co se s tím hrabětem z Punstorfu9 stalo, já bych musela hrdlo za to dáti, kdyby, čehož Pane Bože chraň, mělo co bejti nejmenšího zlýho, nebo se na Boha všemohoucího a Tebe nejvíceji těším, že mně v mý starosti a čím dál tím víc sešlým věku za ochránce budeš. Mý dítě, napiš mi, jakej tvůj oumysl jest! Víceji pro krátkost času psáti nemohu, velmi mám těžkýd myšlení, nebo ne všudy lidé tak dobře myslí, jak se staví. Toho propůjčení dobrýho slova se nestane, nebo z vlka nikdy zvěřina nebude, dobře na to přijdeš. S tím Tě, mý přenejmilejší dítě, milýmu Pánu Bohu v jeho svatou, mocnou ochranu poroučím. Psáno z Prahy 6. Novembris anno 1647.
Tvá upřímná matka do smrti
Z. Č.
Bratříček Tě poslušně pozdravuje a již jest, chvála pánu Bohu, do poezí přišel. Líbí mu se velmi dobře edlknobie J. M. C.,10radší by on s nimi byl než ve škole.
Přece,f mý dítě, každý mý psaní zapečeť, když není spečetěný, leckdosg je přečte; od p. Rašína11 ještě psaní nemám.
Poznámky
a vodporno,
b příde,
c z druhejm,
d těšce a pod.,
e elnknobi,
f předce,
g lecdos.
1 Kapounová.
2 Myslík a Kapoun.
4 Viz předchozí list, pozn. 3) a 4).
5 Viz předchozí list, pozn. 1).
6 Hrabě Heřman přišel patrně s plánem, aby Humprecht Jan z Belgie, která byla tehdy součástí říše španělské, se odebral přímo do Španěl a hleděl se tu uplatniti na král. dvoře, hlavně v družině mladého krále českého Ferdinanda IV., který tou dobou se měl odebrati v průvodu své sestry do Španěl, aby si odtud přivezl jako nevěstu starší dceru Filipa IV.
7 Ferdinand IV.
8 Vskutku počítalo se s touto možností, když jediný syn a dědic Filipa IV., don Baltazar Carlos, 9. října 1646 zemřel.
9 Ferdinandem z Rozdražova, synem Václava z Rozdražova, pána na Pomstdorfu (Punstorfu) ve Slezsku, a synovcem shora několikrát zmíněného Františka z Rozdražova, který byl r. 1644 zajat v Tunisu (+ 1648).
10 Císařská pážata.
11 Průvodce Humprechtova v Italii a Francii Rud. Rašína.
zpět na obsah 
Další: Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 9. listopadu 1647.