Česká čítanka - Kalista- Korespondence Z. Černínové -

LXXII.

Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 28. prosince 1647.

Urozený pane, pane a můj přenejmilejší synu! Bůh všemohoucí rač v tomto nově nastávajícím roce předně zdraví stálý, při tom summou všeckno jiné nejlepší dobré, Jeho svatý milosti líbezné, duši spasitedlné a tělu ctné,a šlechetné Tobě, můj nejmilejší synu, vždyckny po veškeren čas života Tvýho dáti a i to, co mý upřímný mateřský srdce duši i tělu každý okamženíb vinšuje Tobě jako samo sobě! Mý roztomilý, nejmilejší dítě! Chvála milýmu Pánu Bohu, jsem zdráva i se všemi svejmi mírně, Pán Bůh rač Tebe taky pozdraviti a dáti, aby se Ti všeckno dobře a šťastněc vedlo podle vůle boží. Mám opěty srdečnou žalost, že, mý přemilý dítě, od Tebe tak dlouho žádnýho psaní nemám, jak z Bruxlu1 23. Novembris datirované psaní od Tebe jsem dostala; od tý doby ani nejmenšího slova od žádnýho o Tobě slyšeti nemohu, co jest to za mou starost, obzvláštně v těchto nynějších tak přetěžkejchd časích, jedno ta bídná vojna všudy panuje, druhý rozličný nemoci, tak že, Bůh můj ví, žádnýho okamžení veselýho míti nemohu, až o Tobě, mý přenejmilejší dítě, zvím. Zde v Praze na neštovice mnoho stoní, prvy městskej lid a nyní do vyššího stavu se dávají. Evička jest, chvála Pánu Bohu, zase zdráva,2 než ještě nesmí z pokoje nikam ven vyjíti. Tento tejden se rozstonalaf paní hraběnka z Punhaimu,3 velice těžceg stůně, teprvese metají. Dětí tak mnoho stůně panstvu na mnoho místech. Pan syn, pan Kapoun, taky převelice se jich přecee bojí, neměl jich jak živ; že jest, praví, dobře kus bílýho koláru4 na hrdle nositi pro ně. Posílám Ti ho odtud kousek, mý dítě, nos ho přecee na hrdle, přivážíc ho na ňákou šňurku! Bože, chraniž Tě před všelijakými nemocmi i vším zlýmh! Slečna Bětuška bude míti přecee ten masopust veselí s panem Karlíčkem z Valdštejna.ch 5Bylo by záhodný, aby panu Jiříkovi Mauricovi6 špička se poslala, nejlípe ze všech svou máteř tupí, proč jest o to nic neříkala, již na sebe to musí ta milá matka přijíti. Bůh ráčí věděti, proč ráčí mnohý věci, co by se člověku dobře líbilo, měniti, vědouc Pán Bůh, že jest jinak líp. Mý přemilý dítě! Já jsem Ti dnes 2 neděle na vexli panu Verdemonovi jedno sto dukátů a 30 tolarů dala, na to on vexlbrifi dal, kterýž jsem Ti dnes dvě neděle, totiž 14. Decembr[is], poslala, na dvě stě škud svědčící tomu kupci do Paříže, nebo jináč nemyslím, nežli že jsi v Paříži. Bůh dej, aby[s] jej št'astněc dostal! Mý dítě, přiskrovni přecee kde můžeš, Pán Bůh ví, že jest velmi zle o ty bídný peníze, opět nám dávají soldáty po statcích. Nyní prej letní kvartýry7 a po malý chvíli budou zimní. Žádnej, nejní možná, aby uvěřil, kdo našich těžkostíg nezkusí,j co je zde za soužení. Pomoziž nám, pane Ježíši Kriste, ze všeho zlýho! Hrubě jsme na Tebe o kvátcíchk a na Štědrej den vzpomínali.l Byli po oba dva dni u mne páni synové,8 než Evička nebyla. Mý nejmilejší dítě, není desíti minut v žádným hodině, abych na Tě nevzpomínala,7 než každý okamženín Tě v svý mysli mám; není možná, aby[s] Ty tak často na mne vzpomínal.7 Bratříček, panna teta i Zuzrlička poslušně se Ti poroučejí a mnoho dobrýho v tomto novým roce i potom vinšují. Pán Bůh s námi! Psáno spěšně 28. Decembris A. 1647.

Tvá upřímná máteř do smrti

Z. Č. z H.

Od pana Sádly dvůr jeho za 700 kop jsem koupila,9ani psíčka ani kočičky nepřidal, jen, tuším, 20 strychů na zimu setí dodal.

Pan Tajch10 nebude již u pana syna, bude nejvyšším vochmistrem pod nejvyšším Mercy.11 Mně se zdá, že nebude tam dlúho. bude-li pan syn zase soldátem, jakož spíš bude než nebude po jaru. Mý dítě, napiš mi, co mám s tím Jirkou dělati! Stále bez přestání žere, pije, ještě mi jinou čeleď kazí, kdybych ho přecee někomu nechala, zatím než by[s] Ty přijel! Bude-li dlouho tak, nic dobrýho z něho nebude. Nevíš, jak je nic dobrýho v tom žraní.

Poznámky

a cné,

b vokamžení,

c šťasně,

d přetěškejch,

e předce,

f roztonala,

g těšce a pod.,

h zlejm,

ch Valštejna,

i vekxl, vekxlbrif,

j neskusí,

k svádcích,

l spomínali a pod.,

m šádný,

n vokamžení.

1 Brusselu.

2 Sr. list LXX.

3 Marie Alžběta, roz. hr. Trautsonová, choť císařského velitele, který právě nedávno byl dobyl Jihlavu, Jana Kryštofa z Puchheimu (+ 1657).

4 Lépe snad: korálu (ač čtení je jasné).

5 Sr. předchozí dva dopisy.

6 Sr. list LXVI., p. 8).

7 = ubytování.

8 Myslík a Kapoun.

9 Sr. předchozí dopis.

10 Sr. list IX., p.2).

11 Jindřichem de Mercy, původně důstojníkem v bavorských službách, od 1641 generalvachtmistrem armády císařské a majitelem kyrysnického pluku kdysi Hannibala ze Schaumburgu.

zpět na obsah - Další: Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 4. ledna 1648.