|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Urozený pane, pane a můj hrubě nejmilejší synu, pane Humprechte! Jak prvy tak nyní tento nastalej rok i jinších mnoho na milým Pánu Bohu Tobě šťastnej,a veselej, radostnej z celýho srdce mýho upřímně vinšuji. Děkuji Ti, že mné také novej rok šťastneja vinšuješ. Co Ty mně, mý nejmilejší dítě, přeješ, mnohem já Tobě víceji každý okamženíb na Pánu Bohu žádám. Psaní Tvé jsem dostala 17. Januarii, kterýž jest v Štědrý večer [datirovaný]. Jistě jsme na týž den hrubě se pány syny1na Tebe vzpomínali,c byli u mne i na Boží hod u jídla.
Než Evička2 již 8 nedělí ani z domu nejezdí po těch neštovicích k mejm očím,d ani mi kusa nepřijde k sobě podobná, zdá mi se pěknější i subtilnější; v tváři, na čele a nose jí nejvíceji bude znáti. Že jsi, chvála Pánu Bohu, zdráv, srdečně se z toho těším, Pán Bůh račiž Tě sám dáleji v tom dobrým, dlúhověkým zdraví zdržovati a pozdraviti, já taky nyní, chvála Pánu Bohu, jsem zdráva s všemi svejmi. Opěty se hrubě vintrkvartýrů bojíme, někdye zde přehrubě dobrý noviny, z toho zase jako mračno se zlý noviny přivalí, já juž ani kousku žádnejm dobrejm novinám nevěřím. Srdečně bych ráda domů jela, nesmím; z tý Holomouce3 se projíždějí, kdož ví, kdo je přítel a kdo nepřítel, počkám ještě drobet, a k tomu leckdesf tam nemoci proskakují, obzvláštněg v Budějovicích a Tejně.4 Kýž nám milej Bůh ráčí pokoj svatej dáti, jistě jest již hrubě zle a přechází se všeckno. Což jest vdově bídný hospodářství v tyto těžkýh časy, ale já se vždy na Pána Boha a Tebe, mý milý dítě, těším, že mi brzy pomůžeš hospodařiti, jakož i, súdím, J. M. pan hrabě5 se na Tebe těšiti ráčí. Strojí se přecech na pouť do Lorety,6 vzkázal' mi, že Ti napíše, aby[s] k němu přijel. Nic nevím, kde v který místo, něco Ti napíše nemožnýho a, nebudeš-li moci přijeti, tehdy se snad hněvati bude. Bodeť oj hrdlo nejel, moct nebo nemoct,k nicť on se nezeptá. Pravil prej, budeš-li ho chtíti poslouchati, že [se] nezavedeš, že Ti nedá při dvoře bejti ani se ženiti, nevím pak, coť s Tebou obmejšlí, čas ukáže. Smejšlím, že z toho budeš míti znamenitej zármutek, že již Tvá dáma jest dokonce zamluvena panu Karlíčkovi z Valdštejna,l 7 minulou neděli se stalo, velikej pankyt pan hrabě Berka strojil a mnoho vzácnejch lidí u něho bylo; zbyl jsi, mý dítě, jedný starosti. Vexle,m jeden 14. Decembris a druhej dnes tejden, to jest 11. Januarii, pokaždý 115 dukátů i sn láží8 z nich, [jsem] poslala a na to na každej Verdemon dal na 200 škud vexlbrifm ku p. Jozefovi Perone9 do Paříže. Byl by snadno k jinšímu dal vexlbrif,m kdybych to byla prvy věděla, než praví p. Verdemon, že on Ti je konečně odvede, jakož mu teď píše, aby nemeškal Ti je odvésti,o dejž Pán Bůh, aby[s] je brzy dostal! Já, mý nejmilejší dítě, Tě nic nemeškám, jak od Tebe psaní dostanu, brzy Ti peníze na vexlm dám, abych Tě, mý nejmilejší dítě, nemořila hladem, co jest mýho možnýho, ráda učiním. Neškodilo by, kdyby[s] p. Verdemonovi napsal, že platíš z listu až do Normberka10 tak, jak jsi mi psal, chuďátko starý velice mnoho z listu bere, z tohoto, co nyní na to psaní Ti odpověď dávám, nevzal jen 35 kr.11 Každej svýho oužitku hledí; byť na krejcary, často sejde se mnoho. Mý přemilý dítě, opěty mou novou starost Ti oznamuji: o Kostomlaty mám převelikou starost, ten Most12 velkou škodu a zhoubu činí, přes 50 tolarů každej měsíc se dávati musí, jestli k dokonalý zkáze přijíti dáti se nechce. Na jinší na mnoho míst, do Litoměřic, Oustí13 a jinde taky mnoho se dávati musí, pane Bože, rač sám pomocníkem bejti a všeckno to zlý v dobrý proměniti! Mý nejmilejší dítě, pana hofmistra14 ode mne velice pozdravuj a, co mně i všem mejm v tomto roce i jinších vinšuje, že mu velice děkuji a na Pánu Bohu taky všeckno nejlepší dobrý vinšuji. Sama bych mu ráda psala, jest příliš pozdě dnes. Jeho panu bratru naproti kvitanci,p kterýž přípis posílám, jsem 17. Decembris 125 zl. na službu pana hofmistra odvedla a tak, poněvadž jsou ty peníze zde odvedeny, nyní nic neposílám panu hofmistru, nebo mi tak píše, jestli jsem jich panu švakru jeho neodvedla, tehdy abych jejemu poslala. Paní Rašínová18 taky, mám naději, panu hofmistru peníze poslala, nebo můj Martin16 viděl její lidi, když Verdemonovi peníze odvozovali. Heřman Ti poslušně děkuje, že ho svýmq psaním navštěvuješ, prosí poslušně, aby[s] mu odpustilr, že Ti zase dnes nepíše, že se má tak pilně učiti dnes. Zuzrlička se Ti poslušně poroučí a prosí, aby J. M. pan ujčíček a kmotr ráčil ji v svý milosti a lásce zachovati, neníť jednoho rána, jednoho večera, aby Ti hubičky neposílala.S tím Tě Pánu Bohu poroučím. Psáno z Prahy 18. Februarii 1648.
Tvá upřímná máteř do smrti.
Z. Č. z H.
Pan Tajch17 minulou středu již od mýho pana syna jede do Slezskas k generálu z Puchanu.18 Nevím, co bude míti za oficium; zle jsem Ti prvy psala, že bude po[d] nejvyšším Mercy,19 nebude. Zase hofmistra má pan syn,20 kterej byl u pana Marcina,21 a štolmistra taky má; nevím, u koho je bejval. Náš Jirka trubač22 byl by byl mizerně ten tejden u Pacovskejch23 zabit, aby jím0xb9 byla šenkýřka nekryla; měl za to dobře karabáčem.
Poznámky
a šťasnej,
b vokamžení,
c spomínali,
d votčím,
e nědy,
f lecdes,
g obzláštně,
h těšký,
ch předce,
i kázal,
j vo,
k moc nebo nemoc,
l Valštejna,
m vekxl, vekxlbrif a pod.,
n z,
o vodvésti.
p cvitanci,
q svejm,
r vodpustil,
s Slíska,
š ním.
1 Myslíkem a Kapounem.
2 Evička Kapounová.
3 Olomouc byla od června 1642 obsazena švédskou posádkou a přes všechny pokusy o její dobytí se strany císařské zůstala v rukou švédskych až do konce války třicetileté, představujíc jednu z nejvýznamnějších a nejpevnějších jejich posic uvnitř našich zemí.
4 Týně nad Vltavou.
5 Heřman Černín.
7 Viz list LXX., LXXIII. a LXXIV.
10 Norimberka.
11 To byl ovšem obnos u nás na porto obrovský: 36 korun asi.
12 Také Most byl obsazen od ledna 1646 švédskou posádkou, která odtud sužovaía kraj svými žádostmi o výpalné, pleny a pod.
13 V Litoměřicích a Ústí nad Labem byly tou dobou, tuším, posádky císařské.
14 Krásného.
18 Sr. list LXXII., p.3). Hrabě Puchheim byl v únoru 1648 vyslán do Slezska proti švédskému generálu Wittenbergovi a jeho armádě.
19 Sr. list LXXII., pozn. 11).
20 Myslík.
21 Patrně u císařského generála Kamila Rudolfa z Morzinu, o němž byla zmínka svrchu v listě LXXIII., p.3).
23 V krčmě ? V městě Pacově ?
zpět na obsah 
Další: Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 22. února 1648.