|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Má ze všeho světa nejmilostivější a nejmilejší V. M. paní, p[an]í mamičko! Předně se V. M. co nejpokorněji poníženě na věky poroučím a poslušně oznamuji, že jsem V. M. milostivé psaníčko skrz pana doktora1 sa velikou radostí dostal, ale, jakž račteb mne milostivě těšiti, že mi račte* ten den obšírněji skrz kupce2 psáti, toho jsem psaní nedostal, neb mu nic, mýmu kupci3, nepřišlo. Těším se velice na druhou poštu, jestli je kde, buď ve Vídni nebo jinde, zadrženo bylo, že bohdá přijde. Já Vašnosti každičkou poštu píšu, nevím, račte-lib dostávati. Vždyckyc juž budu posílat skrz doktora a, jestli milostivě se V. M. líbí, tedy račteb skrz pana Jezberovskýho taky posílat, přijdou mi konečně, kde kolivěc ve Vlaších budu, vždyckyc je skrz tu příležitost budu mocti dostávat, neb doktor vždyckyc od mně ví, psaní spolu každou poštu vexlujem i noviny. To mně nejvíc těší, že račteb psáti, že račteb bejti zdráva, Bože, rač V. M. nejdelší dobrý zdraví dáti! Račteb taky psáti, že tam tak zle. Porozumívám to z novin, neb zde někteří jistší noviny mají o Čechách a líp vědí, co se tam děje, nežli tam vlastně dost velcí, kterejm by to přináleželo vědět. Knížebiskup vídeňskej4 vždyckyc mi noviny posílá a já mu zase, kdyže co dostanu. Psal mi taky p. Jezberovskej asf dvakrát neb třikrát, já mu zas. Všudy na všechny strany zle, ale bohdá naše vojna se na vlašskou promění, nebo zde hrozný tartasy5 budou. Na outerek tu noc utekli odsad dva nejpřednější kardinálovég a jedno nejvzácnějšíh kníže.6 Měli dávno vádu s papežem,7 tak onich nejničky merkovali, že by je snad za krk pobral, okázalii paty. Jsou za nima lidi poslaný je honit.8 Král Franckej9 se jich ujímá, juž dvakrát, třikrát papeži o ně psal, aby jich nechal s pokojem. Papež jim všechny všudy ouřady a statky pobral a konfiscíroval a král Franckejj jim ustanovil intradu10 každej rok 9000 korun. Tu vidět, jak je svět stálej: Ti nedávno, za prvnějšího papeže11 takměř bohové byli a vším vládli (neb jsou prvnějšího papeže bratra synové), nejničky pak potupně v noci utéct musili, a tudy praví, že i jinší francouzskýk kardinálovég odsad [se] ustraní12 a, jak rozumný a vzácnýl lidi o tom mluví, velkou vojnu bude mít toto jaro papež sa Francouzym. Verbuje se silně, strach, aby papeže druhýho aneb při nejmenším patriarchu sobě neudělali, jako před půldruhého sta lety byli 3 či 4 papežové13. Všechno je vzhůru, Francouz sa velkým knížetem florenckýmn taky vojnu povede.14 Má bejt nad jeho16 lidem generálem ten jeden kardinálg z nich, totiž Antonio Barberini. Všechno je zde vzhůru. Španělové, ty nejničky nezahálejí dohromady papeže seštvat s Francouzym. Přijel sem včera nejpřednější po králi z Hispanie, duca di Arcos16. Proti němu ho slavně vítat jeli mnoho kardinálův, kteří jsou po papežově straně. Papež ho taky gründtlich17 přijal a sám do svýho vlastního (což velká věc jest) paláce ho ložíroval. Tak se praví, že něco tajně přijel jednat. Papež je víc španielskej než franckej,o udělal juž kardinále Španěly a Francouzep žádnýho, jich to mrzí. Turek, ten se taky hrozně k vojně strojí18 a zde nic na to nemyslí, až jim na krk přijde. Pán Bůh odq lidí rozum odnímá,r kdyže je chce trestati.
V. M. dnes tejden poníženě jsem prosil sem o vexl,19nevím, ráčili-li jste dostati psaní. Pro lepší jistotu, V. M. kdybyř nedošlo, taky skrz toto prosím nejpoddaněji, že račteb milostivě sem na 600 fl. vexl udělati, totižto je panu Verdemonovi odvésti, aby on V. M. vexl na ně sem do Říma, k tomu kupci jako prvy dal, a ten mně račteb sem poslati. Taky potom račteb od něho quitanci vzíti, že jest takové peníze přijal a neračteb mu jí zas vracovati, až onch okážei mou rukou podepsáno, že jsem je zde přijal. A ten vexl mně juž stačí na všechny, dokad ve Vlaších budu, cesty a jinší outraty (ještě tyto, který mám, peníze mně stačí víc než na 4 měsíce). Než potom do Frankrejchu na cestu budu V. M. poníženě skrz jinší psaní (neb ještě dost času jest) prositi, abych měl vexl v Mediolanu20 aneb v některým jinším místě. Nejničky V. M. poslušně prosím, že račteb mne při některým nebo při všech Jich Milostech21 opovědíti, že do Frankrejchu pojedu,22 aby potom sobě něco nevymyslili, jak takto oni jsou. (Jestli je toho opovědění potřeba, račteb se s někýms poraditi, třebas s panem nejv. písařem, onch jeho strejc tam taky byl.) Já bych to rád časně měl, neb bez toho nic si cesty ani svejch věcí rozhodlati nemohu. V. M. poníženě prosím, račteb mi napsat a, jestli račteb psaný dovolení dostat, tedy jen mně pro vejpis račteb poslat, original tam nechati. Já bohdá myslím, že v Augusto,23 nanejdýl Septembri24 do Frankrejchu pojedu, poněvadž již do tý doby všechno ve Vlaších vyřídím. Bohdá, jak ten vexl dostanu, hned do Kalabrie do Napoli26 a v tej zemi jinších měst pojedu. Tam všichni kavalírové0xb9 něco od hedvábnejcht věcí kupují, neb míň než za polovici peněz tam se to dostane. Tak V. M. nejpoddaněji, má nejmilejší paní mamičko, poslušně prosím, že mi račteb při tom vexlu taky některej dukátek víc přidati, abych taky tam as pár kamizol a punčoch koupiti a s sebou přivézti mohl. Já se V. M., dokud živ [budu], toho, šlápéje líbajíc, odsloužím, neb se to nikdež tak lacino dostati nemůže. V. M. poníženě prosím, račteb mi napsat, je-li pan Špulíř28 krajskýmuhejtmanem, jak Vratislávek27 náš kraj spravuje a kdo proti V. M. tak tam bramborčí28. Jestli, má nejmilejší paní mamičko, se V. M. vidí, kdyže račteb panu Jezberovskýmu psaní dávat, teda aby poznamenával, co za ně, od nich přijde, neb přece utěšeně se od nich sejde a račteb věděti, že takoví stuchlíci29 neradi nic škodují. Anebo mu račteb někdy něco od zvěřiny darovati. A Vašnosti poslušně prosím, račteb vždyckyc mi napsati, kolikého je bylo datum mý psaní, který račteb dostati, abych, kdyby' nedošly, jedno mohl v druhým to zas napsati. Poslal jsem dnes tejden V. M. psaní panu gen. Myslíkovi. Kdybychř věděl, že jste ho neráčili dostat, napsal bych ho znova. A tak juž V. M. více s mýmv psaním zaneprázdňovati nebudu. V. M. v ochranu nej. Boha poroučím a ostanuw nejponíženější sklav
H. J. Č.
Psáno v Římě 19. Januarii A. 1646.
Prosím poslušně, račteb mi napsat, co říká Tajch rytmistr,30 že jsem mu ujel, a co dělá, kde je.
V. M. poníženě prosím, račteb mi, svýmu poníženýmu synu a sklavu, napsati, co se V. M. zdá tam o našich na Malej straně,31 v jakejch terminich jsou, neb já paní tetě starej32 nic nevěřím, onax může malovat mi černý za bílý, jenom aby se syn dobře měl. V. M. poníženě prosím, račteb mi svý milostivý zdání napsat, bude-li co z toho.33 Pana bratra, pannu tetu, Evičku po tisíckrát pozdravuji. Nemám kdy psát jim pro učení, neb, co se učím, to se učím, jak náleží, abych něco uměl a času a peněz darmo netrávil.
Poznámky
a z,
b rašte a pod.,
c dycky,
d vo,
e dyž,
f az,
g cardinálové,
h nejvzáctnější,
ch voni a pod.,
i vokázali a pod.,
j Frantzskej,
k francouský,
l vzátcstný,
m Francousy,
n velkejm knížetem florentskejm,
o frantskej,
p Frantcouse,
q vod,
r vodnímá,
ř dyby a pod.,
s někejm,
š cavalirové,
t hedbábnejch,
u krajskejm,
v mejm,
w vostanu,
x vona.
1 Hartiga, o němž byla řeč shora v listě XI., p.3).
2 Vertemmu, o němž byla rovněž již řeč v l. IX., p. 3).
3 Francescovi Paravicinimu, kupci (bankéři) v Římě, který byl v korespondenci s pražským Italem Vertemmou.
4 Jan Filip Breuner. Byl biskupem vídeňským v letech 1639-1669.
5 = bouře.
6 Kardinálové Francesco a Antonio Barberini a jejich bratr Taddeo, papežem Urbanem VIII. povýšený na římského prefekta.
7 Byl to jeden ze sporů nových papežů s nepoty předchůdcovými, jakých bylo v XVI.-XVII. století v Římě několik a jež vznikaly vesměs ze stejných příčin, t. j. především ze snahy, donutiti nepoty předchůdcovy, aby vrátili aspoň část bohatství, kterým se byli - namnoze na úkor Církve - obohatili, a naplnit jím znovu na dno vyssáté pokladny Církevního státu, příp. dopomoci zase vlastním nepotům k většímu majetku. U Barberinů však spor jejich s Innocencem X. (byl papežem 1644 až 1655) byl komplikován tím, že se za vypuzené kardinály, jak hned uslyšíme, postavila Francie a jejich spor stal se tak částí velikého zápasu o nadvládu, rozvíjejícího se tehdy v Evropě mezi mocí španělskou, resp. habsburskou, a mocí královstvl bourbonského.
8 Nebyli ovšem chyceni, nýbrž dostali se šťastně do Francie, kde jim bylo připraveno Mazarinem demonstrativně vřelé uvítání v Charentonu.
9 Ludvík XIV., vlastně poručnická vláda, vládnoucí jménem tohoto tehdy teprve osmiletého krále, jejímž vůdcem byl kardinál Mazarin.
10 = důchod.
11 Urbana VIII. Barberini. Byl papežem v letech 1623-1644.
12 K nějakému demonstrativnímu exodu kardinálů, patřících k straně francouzské, však tehdy nedošlo.
13 Narážka na schisma církevní z konce XIV. a poč. XV. století nebyla vskutku zcela nemístná vzhledem k náboženským poměrům ve Francii, kde se hlásil tehdy ke slovu jansenismus a s ním i mocné hnutí proti autoritě papežské vůbec.
14 Bylo totiž známo, že za politikou Innocence X. stojí jako hlavní opora její rod Medici, jehož člen, strýc panujícího velkovévody Ferdinanda (viz 1. XXXIII., p. 4) Giovanni Medici byl nejen hlavnlm původcem zvolení jeho, ale i hlavním rozhodčím v jednáních římského dvora.
15 T. j. francouzského krále.
16 Vévoda d'Arcos byl nově právě jmenovaný španělský místokrál v Neapoli.
17 = důkladně, náležitě.
18 Sr. výše list XIV., p. 11).
19 = směnka (z něm. Wechsel), jíž poukazovány H. J. Černínovi peníze do ciziny.
20 = Milánu, kudy, jak ještě uslyšíme, později mladý Černín jel do Francie.
21 Královských místodržících v Čechách.
22 Černín se zřejmě obával, aby mu cesta do země, která byla s císařem ve stavu válečném, nebyla vykládána snad ve zlé, jako kdysi za podobných okolnosti podniknutá cesta Karlovi st. ze Žerotína.
23 = v srpnu.
24 = v září.
25 = Neapole.
26 Jáchym Špulíř z Jiter, pán na Tučapech, Vitanovicích, Těmicích a Vrcholticích, býval král. radou, soudcem zemským a hejtmanem kraje bechyňského; byl také, jak uslyšíme, spřízněn s našimi Černíny.
27 Viz výše list XVI., p. 13).
28 = hartusí (bramarbasiti=hartusiti).
29 Podle toho byl p. Jezberovský trochu lakota.
31 T. j. v rodině Jindřicha Volfa Berky z Dubé, o níž byla několikrát řeč v předchozích dopisech a která bydlila na Malé straně.
32 Paní Krýzlové, matce mladého Černína provázejícího Kryštofa Krýzla, která byla komornou u paní Berkové.
33 T. j. z ucházení se Humprechtova o mladou Elišku Berkovou, o němž byla zmínka svrchu v l. IX. a násl.
zpět na obsah 
Další: Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 20. ledna 1645.